Kdo je dvojplamen a proč jej potkáváme v tomto životě?

Dnes bych se s Vámi chtěla podělit o to, jak vnímám dvojplameny já a napsat na to svůj osobní názor😊. 

Dvojplameny jsou pro mě dvě části jedné duše. Můžeme si to představit jako bochánek chleba:), který rozpůlíme na dvě úplně stejné poloviny tohoto původně jednoho bochánku. Obě tyto půlky jsou identické a úplně stejné. Každá z těchto půlek je celistvá a dokonalá sama o sobě.

Z pohledu energetiky to znamená, že dvojplameny fungují v úplně stejné energii. Váš dvojplamen jste vy, akorát v opačné polaritě. Vše, co se vám na něm/ní líbí, nebo naopak nelíbí, máte i vy sami v sobě. Váš dvojplamen je vaším dokonalým zrcadlem.

Ráda bych vám nyní napsala takový příběh, který jsem si vyslechla již od sjednoceného dvojplamene, kde jsou oba ve velmi vysokých vibracích a mají dar jasnovidectví i jasnoslyšení. A jednou vykládali tento nádherný příběh, který se mnou hodně rezonuje a nyní bych ho chtěla předat i vám.

Pohádka o Dvojplamenech

Bylo, nebylo, kdysi v dávných časech na jedné krásné planetě se zrodil příběh, který převyšuje veškerý prostor i čas.

Tato planeta byla nádherná, měla krásné moře v nádherné tyrkysové barvě. V moři plavali delfíni, vzduch voněl slaným mořem a květinami. Když zavřete oči, uslyšíte zpěv ptáků a mořských vln narážející na písčitou pláž. Právě se nacházíme na domovské planetě dvojplamenů. Za písčitou pláží se nachází krásný prales, plný nádherně barevných květin. Mezi květinami vede velmi jemná pěšinka, která nás zavede až ke krásné tůňce s nádherným vodopádem. Nad vodopádem se nachází nádherný chrám.

Zde dvojplameny žili spolu v míru a lásce. V té době byli úplně stejní, nezatížení inkarnacemi, různými vzorci a karmou. Vše bylo tak krásné a byl to ten vztah, po kterém touží tolik lidí. To jen duše si vzpomíná na to, co tak dobře již zná.

Jednoho dne se dvojplameny dobrovolně rozdělili, aby poznali i svět okolo a mohli se učit. A proto každý z nich zažíval mnoho životů, kde se učili a poznávali. Některé životy prožili vedle sebe, aniž by věděli, kdo doopravdy jsou. Některé životy zase prožili odděleně, přesto však nikdy od sebe nebyli daleko. Vždy tady byli jeden pro druhého. Nikdy se neztratili a neoddělili. Tak, jak prožívali své životy každý sám, postupně se prožíváním svým zážitků od sebe vzdalovali. Mohou se tedy v tomto životě zdát, jako odlišné bytosti. Je to však jen přirozený proces, toho, že si každý prošel jinými zkušenostmi ve svých životech. Na konci své cesty se dvojplameny opět setkávají a jejich úkolem je stát se samostatnými osobami s vyrovnanými principy, tak jak to mu bylo na počátku jejich cesty. Teprve až se oba vyrovnají a stanou se celistvými sami v sobě, mohou se spojit do společného celku.

Dnes, když se zvyšují naše vibrace i vibrace naší planety Země, dochází znovu k setkávání dvojplamenů a rozpoznávání na úrovni duší. Dvojplameny, tak mají možnost se znovu najít i ve hmotném světě a pokud si to před inkarnací zvolili a je to Boží vůle, tak spolu mohou pomáhat lidem i matičce zemi dostat se znova do vibrace lásky. Každý příběh však bude jiný podle toho, jak jsme si jej zvolili:).

Proč potkáváme dvojplamen v tomto životě?

• Potkáme svůj dvojplamen, aby nás naučil dostat se znova do vibrace lásky.
• Aby nám pomohl poznat sami sebe a odkryl nám skryté části nás samotných.
• Přichází nás tak naučit vystoupit ze hmoty a stát se světlem a láskou.
• Pomáhá nám procházet svou temnotou a velmi těžkými životními cestami.
• Je naším zrcadlem, abychom mohli objevovat sami sebe.

Slovo na závěr

Dvojplamenná cesta je velmi náročná. Musíme projít mnoha bolestmi. Doslova naše staré já musí umřít, aby se mohlo narodit naše nové já, kdy připravujeme naše tělo i duši do vyšších energií. Napřed oba dva nacházejí slunce a dary v sobě, až každý najde sám sebe, mohou se jejich cesty spojit a společně tak pokračovat v předávání slunce a lásky dalším, kteří bloudí a hledají cestu, stejně jako my na začátku naší cesty sami k sobě, k Bohu, do vibrace lásky.

Vím, že asi se mnou nebudete souhlasit všichni, ale pro mě je příběh dvojplamenů přesně tak krásný a romantický příběh, jak se říká. Vím, že někdo říká, že cesta dvojplamene není o vztahu. Ano, na začátku cesty je potřeba jít chvíli sám a najít sám sebe, ale přesto cítím, že na konci té cesty každý najde svůj šťastný konec. Nevím, jestli to bude v tomto životě nebo v některém z příštích, ale vnitřně cítím, že jednou nám bude dovoleno být spolu. Je ale důležité celou svou dvojplamennou cestu odevzdat Bohu a věřit ve správné načasování.

Vše, co k nám má přijít, přijde ve správný čas.

© Bc. Lenka Hofschneiderová, Cesta dvojplamene